Institut pro správu dokumentů v otevřeném dopisu, zaslaném členům Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, rozebírá čtyři hlavní důvody, proč by měl parlament odmítnout pozměňovací návrh k vládnímu návrhu stavebního zákona, nebo minimálně jeho část upravující problematiku spisové služby v kontextu informačního systému stavebního řízení (ISSŘ).

Prvním problémem je, že návrh sám vytváří rozpor v tom, zda má být informační systém stavebního řízení elektronickým systémem spisové služby, nebo samostatnou evidencí dokumentů. Obojím současně totiž být z definice těch pojmů nemůže.

To je ale nakonec celkem maličkost, protože ten hlavní problém spočívá v tom, že ISSŘ by měl jako evidenční pomůcka sloužit všem orgánům veřejné správy, které se budou na stavebním řízení podílet. Takový koncept (sdílená evidence dokumentů) ale archivní zákon vůbec nezná a bez jeho poměrně zásadní novelizace (ne, že by nebyla potřeba, ale to je jiný příběh) nic takového ani vzniknout nemůže (to, že se novelizační bod tváří, že je ISSŘ jediným informačním systémem, když se v § 267 můžeme dočíst, že se vlastně jedná o informačních systémů šest, je už jen taková drobnost na okraj).

Co je ale asi nejzajímavější koncept, je deklarace splnění povinnosti přímo v zákoně. Zákon říká, že ISSŘ splňuje požadavky archivního zákona. Možná by stálo za úvahu, napsat do zákona že se povinnost vykonávat spisovou službu považuje za splněnou v celé státní správě, ušetřili bychom si tím dost starostí s tím, jak se takovému stavu alespoň přiblížit …

Pomyslnou třešničkou na dortu je odůvodnění legislativní změny zcela se míjející s realitou. Dle důvodové zprávy řeší návrh problémy, které ve skutečnosti neexistují nebo jsou řešeny jinde a jinak a naopak zajišťuje přínosy, jejichž skutečné doručení je více než diskutabilní.

Věříme, že se tato naše snaha nemine účinkem a podaří se ještě dosáhnout změny.